Jak se srovnat sám se sebou aneb mít se rád takový, jaký jsem
Určitě to znáte. Stojíte před
zrcadlem a vzdycháte, jak jste tlustá, jaký máte hrozný nos a ty vlasy! A tak
první věc, kterou si naordinujte, je dieta. U oběda závistivě pohlížíte na
další členy rodiny, jak spořádají i ten váš řízek a krájíte si na co nejmenší
plátky okurku a rajče. Tedy váš nedělní oběd. K tomu přidáte pár jízlivých
slov na adresu přítomných, že maso a už vůbec ne smažené, je jed! Zkazíte tím
náladu nejen sobě, ale i celé rodince a nedělní pohoda je tatam.
V pondělí ráno zavoláte své
kadeřnici a plačtivě jí vyprávíte, že vám začaly vypadávat vlasy. Aby vás
uklidnila, objedná vás hned na úterý a zároveň vás uklidní, že vám dá speciální
zábal a že vlasy budou zase fit. Po zbytek dne googlujete ceny estetických
chirurgů za úpravu nosu a zároveň studujete svoji aktuální výši konta. Nojo,
každá sranda něco stojí.
Za mladých let jsem dojížděla do
školy z malého města do Prahy vlakem. Byla nás taková parta holek. Vždycky
některá z nich držela dietu, už si ani nevzpomínám na všechny ty druhy. Na
co ale nezapomenu nikdy, je jedna dívenka, jejíž jméno mi vypadlo
z paměti. Nebylo stejně důležité, protože se jí říkalo „Tuberyho válec“. Loudila
(tehdy se říkalo „somrovala“) na okolí cigarety se slovy: „Nemáš tuberyho
válec?“ No, a právě i ona se rozhodla k životnímu kroku. Tedy k tomu,
že bude držet dietu. Pravda, byla trochu při těle. Ale co, docela jí to
slušelo! Dietu, kterou zvolila, bych nazvala jablková. Nebo raději drastická.
Jedno jablko denně. Nic víc, nic míň. To jablko měla k obědu. Jinak voda a
tuberyho válec. Vážně bych vám nepřála jezdit s ní ve stejném vlaku. Natož
vagónu. Byla podrážděná. I když to je slabé slovo. Byla vzteklá jako čert.
Utrhovala se na každého a z naší party začala spousta lidí jezdit o vlak
dříve. Volili variatu, ospalí, ale v pohodě. Já vydržela jezdit s ní.
Ranní vstávání nesnáším a cestu jsem absolvovala bez jakýchkoliv pohybů a
s ústy zamčenými na zámek. Ať provokovala, jak chtěla, ať nadávala celému
vagónu, já tvrdošíjně mlčela a pusu neodemkla. Později ani uši, ty byly
zabezpečené voskovými tampony. Ale abych vás dál neotravovala popisem jízdy
s ní, řeknu závěrem jen toto. Zhubla. A to opravdu hodně. Měla míry
modelky a moc jí to slušelo. Pak jsem ji ztratila z očí. Asi se vydala do
světa modelingu nebo se provdala za amerického miliardáře, myslela jsem si
tehdy. Po roce a půl jsem ji náhodně potkala v centru Prahy. Byla už zase
při těle a kouřila tuberyho válec. Daly jsme se do řeči a chechtaly se společně
asi hodinu. Ta její podrážděnost a špatná nálada byla tatam.
Tak já vám něco řeknu. Vykašlete
se na diety. Vykašlete se na botoxové injekce a úpravy nosu. Jasně, nemám na
mysli extrémy, když se vaše váha přibližuje k devadesáti kilogramům nebo
váš nos vám kdekdo připomíná. To je lepší toho estetického chirurga vyhledat a
s váhou začít hned něco dělat. Většinou stačí nenechat to dojít tak
daleko, čímž myslím tu váhu. Botox nechám na vás. Každý jsme jiný, ale stejně
prosím, nepřehánět! Donatella Versace se líbí asi málokomu.
A proč toto všechno píši? Aby se
člověk smířil sám se sebou. S tím, jak vypadá. Nejhorší je, když se
neustále srovnává s druhými. Já vím, je to těžké. Člověk otevře internet a
už na něj hledí dokonalé ženy a muži, s ideálními mírami a sourodými
obličeji. Jestli vám to pomůže, i tak si leckdy fotografové pomohou
s retuší. Prostě, nikdo není dokonalý. Někde jsem dokonce četla, že taková
dokonalá superžena je poskládaná z několika žen. Jedna dodá nohy, další
ruce, další oči nebo vlasy a tak vznikne ta jediná paní dokonalá. Úžasná. Takže
základní pravidlo je nesrovnávat se. Vy sice nemáte ideální postavu, ale zase
dvě zdravé děti, na které jste pyšná. Buďte hrdá na své silné stránky. Třeba
umíte báječně vařit nebo jste náramně empatická. Jasně, být sám sebou vyžaduje
jistý kus odvahy. Jenže jen vy víte nejlépe, jaká opravdu jste. Nenechte proto
ostatní, aby vám diktovali, jaká byste měla být. Žijte a srovnejte se sami se
sebou a uvidíte, že budete šťastní… Nebo aspoň vyrovnanější a spokojenější.
A jak to vidíte vy?
Komentáře
Okomentovat