To je ale flegmatik!
„Ježíši, to je ale flegmatik,“ slyšela jsem nedávno od své kamarádky. To hodnotila svého přítele, kterého jen tak něco nevyvede z míry. „Už měsíc opravuje střechu na chalupě a pořád není hotová,“ rozčiluje se. „Má na všechno čas a já jen čekám, až začne pršet… a bude nám zatékat do baráku, tak pak se snad probudí,“ lamentuje a její monolog se stupňuje do nekonečných výšin. Flegmatika prostě jen tak něco nerozhodí. A proč taky? Práce neuteče a proč si přidělávat zbytečný stres. Jenže flegmatik není lenoch. Jen potřebuje svůj čas. Nespěchá a pracuje soustředěně, jen holt svým tempem. Jinak je mírný a vyrovnaný. Velmi často bývá pečlivý a řídí se heslem: dvakrát měř, jednou řež. Často si zachová chladnou hlavu a humorný nadhled a nenechá se stáhnout do víru emocí. Je pasívní, to ano. Ale určitě není lhostejný a líný, jak se často traduje. Jakmile se rozjede, nic ho nezastaví. Že je to na mrtvici? Já vás chápu. Co když jste cholerik? Tedy úplný opak. To byste asi často vyletěli z kůž