Všude jen negativní zprávy?

 

Ať si otevřu jakoukoliv webovou stránku už jde na mě děs. Nejenže jsou všude negativní zprávy o situaci ve světě, ale vše kolem životního stylu je také hrůza. „Nejezte tyto potraviny, způsobují rakovinu! Děláte tohle a tohle? Chyba. Hrozí vám infarkt. Určité léky byly staženy z prodeje, protože se zjistilo…“ A tak bych mohla pokračovat. Úzkost nastupuje a celý den mě jen tak neopouští. Prostě jednoduše řečeno, negativní zpravodajství narušuje naši psychickou pohodu. A aby toho nebylo málo, tak mě i někteří přátelé občas zavalují zprávami typu „válka je přede dveřmi“, „očkování je nebezpečné a způsobuje mrtvici“ a podobně.

A jestli si myslíte, že covid už je dávno za zenitem, tak je to omyl. Nedávno jsem četla, že se objevil zase nový nebezpečný virus a chystá se nastoupit do letadla a usídlit se i na našem kontinentu. Jeden si říká dost, číst to nebudu. Ale samy titulky o sobě stačí, aby vyvolaly hroší kůži. Úplně mě polévá pot, jak roste násilí ve společnosti. Stále více čtu o týrání zvířat. Tedy čtu, já to přeskakuji, ale samotné názvy stačí – „Bití tyčí, elektrošoky“ nebo „Ředitel obory týral a střílel kočky v kleci“. Nevím, jak to máte vy, ale já pak v noci nemůžu spát a mozek pracuje jako divý.

A nejhorší na tom je, jak si některé zprávy protiřečí. Pamatuji si, že se tvrdilo, že máslo není zdravé a lidi hned začali kupovat rostlinné margaríny. Víte, reklama udělá své. Člověk si myslí, že si na něj nepřijde, ale to se mýlí. Pokud vám denně něco vtloukají do hlavy, za chvíli tomu uvěříte. Ano, je mi jasné, že třeba takový cukr, obzvlášť ten rafinovaný, zdravý není. To si ale nemusím číst. Způsobuje obezitu, cukrovku druhého typu, srdeční onemocnění, vysoký krevní tlak a záněty v těle. A to už nemluvím o kazivosti zubů, zhoršené kvalitě pleti a mohla bych pokračovat stále dokola. Jednou jsme byli v Německu na dovolené a při snídani sledovali některé lidi. „Podívej,“ šeptal mi manžel, „tohle jsou určitě Američané“ a nenápadně ukazoval na pár tlouštíků vedle u stolu. Byli, nemýlil se. A pak očima zabloudil napravo, kde seděli manželé štíhlí jako proutek. Ano, byli z Brazílie. Holt, jiná strava, jiná mentalita. Ale to jsem odbočila od původního tématu. A to jsou špatné zprávy v tisku.

Jak člověk stárne, tak stárne i jeho tělo. A tak se člověk možná začne zajímat o zdravý životní styl. Začne číst, co jíst a co raději vynechat. Máte rádi uheráček? Šunčičku? Párečky? Tak to tedy ne! Zdvižený prst. Zpracované maso je rizikovým faktorem. A co takhle řízeček? Smažené jídlo nebrat! To je velmi nebezpečné, nezpůsobuje jen rakovinu, ale i cukrovku. Ale ani mléčné výrobky nejsou bez rizik. O alkoholu nemluvím vůbec. Ten je strašákem snad všeho. A tak jsem se rozhodla spolu s panem Werichem propagovat slovo „přiměřeně“. Jinak bych asi skončila v blázinci. A to se mi zrovna nechce. Jíst vše, ale s mírou, jak říkávala moje babička. Nepřejídat se a jíst do polosyta a pít do polopita, že pane Hippokrate?

A co s těmi dalšími negativními zprávami, které se na nás valí? A to nejen v tisku, ale i od některých lidí. Jako by si v tom libovali, a tak straší a straší. Válkou, hladomorem, potopami, mimozemšťany a já nevím, čím ještě. No, rada je jen jedna. Vyhýbat se tomu. Nečíst a negativních lidí se ze svého okolí zbavit. U mě to funguje. A když se na mě usměje prodavačka od kasy a knihovnice prolézá se mnou regály, aby našla to, po čem toužím, jsem ta nejšťastnější holka pod sluncem. Jó, sluníčko taky pomáhá. I příroda. Stromy, kytky, ty mi předávají jen samé pozitivum.

Ještě bych snad zmínila, že jsou mezi námi i tací, kteří negativní zprávy přímo vyhledávají. Aby je mohli předávat dál. Snad si vychutnávají pesimismus, nebo kdo ví? Jakmile začnou s tím: „Slyšela jsi to? To je hrůza!!!“ A pokud odvětíte: „Snad to nebude tak zlé. Nebo nevěřím tomu, to je dezinformace.“ Hned nejsou spokojeni a straší vesele dál. „Jó, je to pravda, mám svoje informace.“ Mívám chuť občas dodat, „tak měj, ale mě s tím neotravuj.“ Bohužel jsem slušně vychovaná, tak jen něco zadrmolím, jakože pospíchám…Jsem totiž založením optimista, a jsem za to ráda. Tak vás prosím novináři a pisatelé, co kdybyste těch špatných zpráv trošku ubrali? A místo toho přidali těch dobrých? Ono totiž, když si tak čtete o všem, co způsobuje to či ono, tak to určitě máte. A trápení je na světě. I z obyčejné chřipky nakonec vydedukujete nemocná játra. A začne kolečko u lékařů. Ale to je zase jiná kapitola.

„Dobré zprávy se z domu nedostanou, špatné se rozletí tisíce mil.“ – čínské přísloví. Bohužel, tak tomu je. Lepší by to bylo naopak.

„Senzacechtivost způsobuje, že se bulvár prodává víc než skvělé pozitivní zprávy. Lidé raději slyší pomluvy“ – Michal Jackson, americký zpěvák.

A jak to vidíte vy? Čtete špatné zprávy?