Inspirace

 

Tak jo. Napsala jsi krásnou knížku, Blanko. Kde ty jenom bereš tu inspiraci? Co je to vlastně ale ta inspirace? Je to nějaký podnět, nápad, který vede k určité činnosti. Pochází z latinského slova in-spirare a to doslova znamená vdechnout. Vdechnutí používají lékaři. Ale inspiraci najdeme v každém oboru, hodně ji používají i kuchaři k vytváření nových receptů.  Nám jde o tu inspiraci uměleckou, o tu, která vede k nějaké tvorbě. Mnozí si myslí, že kreativní člověk se již s určitým talentem narodí a inspiraci vůbec nemusí hledat. Omyl, pánové a dámy.

Jistojistě platí, že nás nejvíce inspirují příběhy ze života rodiny nebo našeho okolí. Stačí jen bedlivě naslouchat a naše mysl už zaznamenává povídku nebo vyprávění. Uměleckou inspiraci můžeme hledat i na obyčejné procházce do přírody. Stačí se jen pozorně rozhlížet po svém okolí a člověk zjistí, že příroda je sama o sobě nekonečným zdrojem krásy a inspirace. To se týká nejvíce malířů a ilustrátorů. Svět kolem nás dokáže probudit inspiraci.

Také si pusťte hudbu. Ta dokáže oslovit naše emoce a probudit fantazii, která se nachází ve fázi spánku. Jakmile zazní první tóny a citlivý člověk zavře oči, ocitne se ve světě melodií. Někoho muzika jednoduše pozvedne a nabije energií, někoho rozpláče a rozesmutní. To se týká těch nejcitlivějších jedinců. „Ano,“ říkala mi jedna kamarádka, „poslouchala jsem Vivaldiho a koulely se mi z očí slzy jako hrachy. Jsem hrozná, viď?“ „Ale vůbec ne,“ odpověděla jsem jí, neboť to mám podobně. A právě i hudba může být inspirací pro umělecké projekty.

Zrovna tak cestování a poznávání jiných kultur může být velkým zdrojem inspirace pro umělce všech disciplin. Jak člověk navštěvuje různé země a města, zrovna tak galerie, muzea a obdivuje architektonické skvosty, obohacuje nejen svoje obzory, ale otevírá své srdce a duši k vlastní tvorbě. Každé poznání člověka posunuje o schod výš. Jednak si váží toho, co má doma, tedy ve své vlasti a jednak zjistí, že i jinde jsou nádherná díla, která stojí za obdiv. Někdy nás může inspirovat kniha nebo film. Postavy v nich mohou přinášet nové myšlenky a nápady pro vlastní tvorbu. Dáša mi vyprávěla, jak si večer, když všichni spí, v klidu pouští dobrý film: „Já ho studuji, víš,“ říká. Nejdříve jsem vrtěla hlavou, až teprve později jsem pochopila. Také ona natočila dílko, a právě k němu ji vedl film, který zkoumala.

Psychologové tvrdí, že inspirace nás činí šťastnějšími, produktivnějšími, máme prý pocit, že náš život má smysl. Ano, může se někdy objevit zcela nečekaně. Najednou dostaneme nějaký nápad či vizi, toužíme vše hned zrealizovat, sdělit to někomu dalšímu. Určitě to znají všichni, kteří rádi sdělují své myšlenky papíru. Píšou. Cokoli. Básničky nebo prózu. Jedou si takhle v tramvaji a najednou je něco napadne. Šup a ruka vytáhne z batůžku papír a hned myšlenku zaznamená. V poslední době k tomu slouží i mobil nebo notebook. Když nezaznamenáme hned, myšlenka se ztratí.

Staří Řekové a Římané to viděli tak, že každý má svého pomáhajícího démona, který mu v procesu tvoření napomáhá. Také místa měla své mýtické bytosti. Asi všichni známe pojem „genius loci“, tedy „génius místa“. Je to energie, která může být inspirací pro umělce, architekty a další tvůrce a která dotváří pocit domova či sounáležitosti.

Lidé si většinou myslí, že žádný talent nemají a tudíž také nepotřebují hledat inspiraci. Ale to je omyl. I když nevytvořím dílo velkého ducha a nemaluji jako Raffaelo Santi, tak to neznamená, že se o něco nemohu pokusit. Třeba jen pro sebe, pro svoje děti, kamarády, je to úplně jedno. Důležité je, že pocit uspokojení, který se pak dostaví, v nás vzbudí něco krásného. A tak se přimlouvám za hledání inspirace. A když žádná nepřijde, tak nepřijde. Nic se nestane. Jde o ten pokus.

„Pravý umělec není ten, kdo je inspirován ostatními, ale ten, kdo ostatní inspiruje.“ Salvador Dalí, španělský umělec. A ještě jeden citát přidám. „Slepá ulička je místem mých největších inspirací,“ – Milan Kundera, český básník, dramatik a romanopisec.

A jak jste na tom s inspirací vy?