Věříte na znamení zvěrokruhu a na horoskopy?

Zodiak neboli znamení zvěrokruhu je původem velmi starý. Klasický zvěrokruh je pravděpodobně modifikací babylonského zvěrokruhu, který vznikl kolem roku 1000 před Kristem.

To je co? Tak starý a přežívá do dnešní doby. Fascinuje mně to, i když co si budeme povídat, o jeho pravdivosti může leckdo pochybovat. Tolikrát již to bylo vědci vyvráceno jako nesmysl, a přece astrologie žije. Tedy víra ve znamení zvěrokruhu a horoskopy. Takže jak to tedy je? Jsem introvert, extrovert po rodičích nebo má na moji povahu vliv znamení zvěrokruhu? No, chtěla jsem napsat, že samozřejmě genetika, ale když ono to druhé je takové lákavé a zavání tajemnem.

Tak například já jsem blíženec. A ono, když si čtete tu charakteristiku svého znamení, tak se tam vždycky najdete. Jak je to možné? To vážně nevím. Buď byli tenkrát tak chytří, nebo věděli něco, co my nevíme, nebo je to vymyšleno tak mazaně, že se tam člověk vždycky najde. Já tedy ano. A protože to většina lidí čte (myslím tím horoskopy), přestože všichni říkají, že ne, tak proto jsme zavaleni dnes a denně v novinách a na internetu horoskopy denními, týdenními, měsíčními i ročními. No, tady je to vážně blbost. A tomu už opravdu věří málokdo. Jenže ono je to všechno taková hra, která souvisí se stavem, ve kterém se právě nacházíme. A jestli se nám zrovna nedaří v práci, doma to jde od deseti k pěti, a láska (tedy ta pravá) ne a ne přijít, tak je přece lidské hledat někde útěchu. A to horoskopy asi jsou. Dávají nám totiž naději. A ta přece umírá poslední. A tak pokud stojí tento měsíc za starou belu, ale ten další je plný pozitivních věcí (aspoň to píší v mém horoskopu), tak proč tomu nevěřit? Dušička si poskočí, nic to nestojí a vlastně všichni jsou spokojeni. Jen, proboha, to berte na lehkou váhu! Nepodléhejte tomu, spíš jako pobavení a očekávání toho hezkého…

Musím se lehce usmívat, když jdu do knihovny nebo knihkupectví a vidím nenápadné hloučky u regálů s názvem „esoterická literatura“. Zvláštní je, že jsme to převážně my, ženy, které toto čtení vyhledávají. Nebo že by muži byli lépe maskováni? Vždyť prahnou po štěstí zrovna tak, jako dívky (ženy, dámy, slečny, babičky…). Ale možná, že jsou více pragmatičtí a rozumově uzpůsobení. No, kdo ví?

Jasné je, že víra a naděje, je naším hnacím motorem. Kdyby toho nebylo, tak by se nám žilo o poznání hůře. Takže ano. Ráda si pročítám své horoskopy (tedy ty roční) a ráda se v nich poznávám. Jsem vzdušné znamení. A proto ráda „létám“. Nevydržím na místě. Moje planeta je Merkur. Představuje komunikaci a zvídavost. Hlavním heslem blížence je „mluvím“. A já opravdu mluvím ráda, ráda bavím okolí. Rychle se seznamuji, ráda se učím, ráda cestuji, atakdále. Ano, našla jsem se ve svém horoskopu. No, zkuste to taky. Ne, že bych tomu všemu věřila (teď, když to píšu, se neskutečně směju), ale je to zábavné a člověk se může nad sebou i zamyslet. Oni vás v tom horoskopu jenom nechválí, přečtete si i o svých negativech… A možná si je také potvrdíte.

Tak co závěrem? No, na znamení zvěrokruhu stoprocentně nevěřím, vždyť by nás bylo jen dvanáct druhů lidí na světě, a to je vážně nesmysl. I když při dalším studiu astrologie zjistíte, že musíte hledat i své ascendenty (já jsem kozoroh) plus další a další aspekty. Ale to je fuk. Já myslím, že své horoskopy čteme právě pro tu naději, že do našeho života vstoupí něco krásného… Něco, co jenom hvězdy vědí…

A tak snad na závěr výrok od Mahátmy Gándhího: „Když se vytratila veškerá naděje, když nikdo nepřichází na pomoc a krásy života vyprchaly, zjišťuji, že pomoc přece přichází, i když nevím jak a odkud.“

A co jste za znamení vy?