Léčitelé, vědmy a mágové


Přiznám se, že do tohoto tématu se mi vůbec nechtělo. Jenže to mám pořád v hlavě, a tak prostě na to musím říct i svůj názor. Tedy, jak to vidím já. Jsem si vědoma, že spoustu lidí bude mít výhrady, bude nesouhlasit… Ale žijeme v demokratické zemi (aspoň si to myslím), tak tedy… Už několik let (nebo vlastně od jakživa) se kolem nás vyskytují nejrůznější léčitelé, vědmy a mágové. A co já vím, jak ještě si říkají, a co je vlastně správně. Tak především, kdo vůbec je, takový léčitel? Jaké má vzdělání? Schopnosti?
Je mi úplně jasné, že tam, kde už moderní medicína nic nezmůže, hledá člověk pomoc někde jinde (udělala bych to také). Tonoucí se stébla chytá. Takže, kdo to vlastně je? Žádnou definici jsem nenašla. Je to tedy člověk, který používá různorodé postupy, které nespadají do moderní či farmaceutické medicíny. Jaké metody tedy používá? No, různé. Tak především jsou to bylinky, a proti nim fakt nemám vůbec nic. Dokonce si myslím, že o účinnosti některých bylinek nemají pochyby ani samotní lékaři. Sama jsem to na sobě ozkoušela. Ale mám přece jen jedno ALE. Pokud má člověk opravdu velký zdravotní problém, samotné bylinky mu nepomůžou.
Jaké další léčitelské metody jsou? No, třeba homeopatie. Tady už pochyby mám. Používá se vysoce ředěné látky, které ve vyšší dávce u zdravého člověka vyvolávají příznaky podobné těm, jaké má léčená choroba. Stupeň zředění je často tak vysoký, že v přípravku se tedy s největší pravděpodobností nevyskytuje ani jedna molekula účinné látky. Tak, co teda vyléčí, když tam v podstatě nic není? Nejde tady tedy jenom o peníze? O morálce už radši nemluvím. O svědomí také ne. I když bych asi měla! Ono léčit „virgulí“ poslední stádium rakoviny za tisíce s morálkou a svědomím totiž souvisí. Ledaže ho někdo nemá, a tak ho to netrápí.
Víte, já osobně se domnívám, že dobrý léčitel netvrdí, že vyléčí všechno. Neplatí se u něj tisíce! A také vám nezakáže spolupráci s lékaři. A už vůbec se nesnaží vám „vymýt mozek“ (což myslím, že spousta z nich dělá). Nebo si myslíte, že se dá léčit na dálku? Proboha jak? To vysílá nějaké léčivé energie?
Mám neteř. Když jí byly tři roky, byla také vážně nemocná. I její rodina se obrátila na známého léčitele. Dostala od něj (nebo lépe koupila za nekřesťanské peníze) DVD s nahrávkou. Malá to musela každý den sledovat a postupně se prý uzdravovat. Seděl tam na gauči (v tom DVD), hladil si tlusté břicho a vysílal… Asi tu léčivou energii. A rodina platila jak mourovatá. Ještě, že to kombinovali s moderní medicínou a DVD nakonec skončilo v popelnici. Neteř je zdravá. Ale opravdu ne díky tomu obéznímu pánovi. O Janě, o své kamarádce, jsem už v jednom blogu psala. Rakovina prsu. Jenže ta svou rodinu neposlechla a zcela se vložila do rukou jedné léčitelky. Byla na ní úplně závislá. Dirigovala ji i po telefonu. No, Jana už pár let není mezi námi, zato paní léčitelka ano. Prý už si koupila vilku. Za co, asi?
Fakt ale nechci vyjmenovávat další případy. To mě vždy rozesmutní. Ani nechci brojit proti alternativní medicíně. To opravdu ne. Jenom si myslím, že neuškodí používat přitom i svůj rozum. Takže předávat biotronickou energii a léčit na dálku pomocí rukopisu nebo fotky? Nebo prostřednictvím nilského kříže s kruhem? Nebo nemocného nutit, aby myslel pozitivně, když umírá? Že si vlastně za svoji nemoc může sám, protože je negativní? Fuj! Láry, fáry! Tak takhle opravdu ne. Aby mu někdo za pěkné prachy (no, zadarmo to není) nabulíkoval, že si za všechno vlastně může sám?
Ano, zázraky se dějí. Jsou věci mezi nebem a zemí, které vysvětlit nejdou a ani neumíme. I vědci nad tím krčí rameny. Ale nejsou zase až tak na denním pořádku. Proto se člověk musí mít na pozoru. Zisk, peníze a zase jen peníze jsou hlavním účelem všech podvodníků, kteří za ně své „umění“ (často prý z lásky k bližnímu) provozují. A proto by se mělo oddělit zrno od plev. Ale to záleží na každém jedinci samotném. Vše je v našich rukách. Tedy aspoň by mělo být…
Mějte se hezky a co vy na to?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zvyk je železná košile

Přísloví, rčení a jiná přirovnání

O cestování jinak, aneb byla jsem v Keni