Jaké se vám zdají sny?

 

Hm, někdy opravdu směšné, nesmyslné a někdy zase hrůzostrašné, jindy znepokojivé. V každém případě si vždy po probuzení kladu otázku, zda je vůbec možné, co můj mozek zase vyprodukoval za bizarnost. Moc jsem se těšila, jak vám tu vypíšu, co se mi včera zdálo, ale je to fuč. Zvláštní. Strašně rychle své sny zapomínám. Vždycky si říkám, tak tohle si musím pamatovat a stejně to zapomenu. Příště si sny po probuzení hned zapíšu, jak radí někteří odborníci.

Sny, které se nám zdají, jsou většinou události, které jsou v reálu málo pravděpodobné a zcela se vymykají naší kontrole. Někdy se snažím sen, jež se mi nelíbí odehnat, ale drží se v mém podvědomí zuby nehty. Prostě zabránit mu nelze. A tak se během vteřiny ocitnu v jiném století, na druhém konci světa či na vzdálené planetě. Lidé, kteří tvrdí, že se jim žádné sny nezdají, jsou na velkém omylu. Sní totiž každý! Dokonce i zvířata. Během noci se vám může zdát několik snů, které na sebe nemají vůbec žádnou závislost. A tak se v jednom snu pohybujete v prostředí důvěrně známém, jen mluvíte s lidmi, které neznáte… I když! Je dokázáno, že například cestujete autobusem a zaujme vás nějaká tvář. A právě ta může hrát významnou roli ve vašem snu. Ať už pozitivní nebo negativní. Může být v roli laskavého souseda nebo zákeřného vraha. Záhadný mozek si s vámi hraje a dělá sám, co chce.

Mně se ale ve snech většinou zjevuje prostředí a postavy z filmů. Tím na sebe prozrazuji, že jsem vášnivý fanoušek filmového umění a některý film se mi opravdu dostane pod kůži. A tak už se ani nedivím, že ve snech podnikám dobrodružné výpravy třeba do středověku. Některé sny jsou opravdu „živé“, jak říkala babička. Vystupujete v nich dominantně a ve spánku vědomě ovlivňujete děj snu. Jako režisér filmu.

Ať je to se sny jak chce, jejich výklad od nepaměti lidi přitahuje a snaží se porozumět tomu, co a proč se ve snech odehrává. Tím se zabývají nejrůznější vykladači, kteří pracují s knihami, kde je každý symbol vyložen. Berte to, ale prosím, spíš jako zábavu. V každém snáři je pokaždé něco jiného. Sny se ale zabývají i významní psychologové. K jednomu z nich patřil i Sigmund Freud, který tvrdil, že sen ukazuje naše potlačená přání. Sám svoje poznatky shrnul v díle Výklad snů. Asi na tom něco bude. To, co si moc přejeme, uskutečňujeme alespoň prostřednictvím snu.

Ale dosti teorie. Vzpomínám si na jednu přítelkyni, které se prý zdálo, že se ráno probudila, posnídala a vyšla z domu do práce. Zahnula doleva a potkala podivného pána, který ji zastavil a ptal se, kde bydlí pan Mašek. Pana Maška neznala, ale v tom snu mu řekla, že bydlí o ulici dál a dala mu jeho adresu. Ráno se probudila, posnídala a dál si to už asi domyslíte. Stalo se to úplně do puntíku jako v tom snu. Žádného pana Maška neznala, a přesto dala neznámému pánovi správné instrukce. No, nevím… Přísahala, že je to pravda.

Ano, někteří lidé mají „věštecké“ sny. Tedy takové, které se vyplní. Jedné známé se zdálo, že kráčela po cestě a potkala svou babičku, která ji minula, nic neřekla, jen zamávala. Za pár měsíců u babičky propukla vážná nemoc a zemřela. To zamávání mělo možná znamenat rozloučení.

Mně se často zdá o blízkých lidech, kteří už zemřeli. Většinou jsou ty sny tak živé, že si říkám, jestli mi chtějí něco důležitého sdělit nebo jestli by rádi, abych už byla s nimi. Br, to ještě ne. Ale co nadělám, sny jsou tady a myšlenky odehnat nelze. Tak raději z jiného soudku. Ráda sním za bílého dne. To je docela jiná káva. Tam jsem dirigentem já a mohu si snít jen o tom hezkém. Tady se mohou zrealizovat všechny mé touhy a přání, no řekněme po pravdě, v reálu moc nerealizovatelné. I když, kdo ví… V životě se dějí věci, které člověk občas nepochopí. A tak doporučuji, abyste snili i ve dne. Dopřejte si ten přepych a utečte občas do světa snů, v němž je vše pohodové a přesně dle vašich představ.

A tak vám dnes přeji nejen hezký den, ale i noc. Hypnos, bůh spánku, každou noc sestupuje z nebes na zem a se svou matkou zasílá na všechny živé tvory spánek, který je zbavuje starostí a trápení. Ať vám sešle krásné sny!

„Sen, nad kterým se nezamyslíme, je jako dopis, který neotevřeme.“ To řekl Carl Gustav Jung, švýcarský psychiatr a psychoterapeut. Něco na tom bude.

A o čem sníte vy?