Něco málo o rovnosti
Rovností mám na mysli i tak trochu rovnoprávnost mezi muži a ženami. Vyvíjela se samozřejmě zároveň s tím, jak se vyvíjela společnost. Chceme-li nahlédnout do pravěku, setkáme se s nejrůznějšími teoriemi. Podotýkám teoriemi. Protože do tehdejší pravěké kuchyně nikdo z nás již nedohlédne. Nejčastěji si představujeme muže jako lovce, který se svou partou loví mamuta, aby pak mlčky hleděl do ohně. Žena ho očekává a ctí, že nasytil svoji rodinu. Asi to tak ale nebylo. Lesní plody, bylinky a nakonec i to zpracování mamutího masa zůstávalo na ženě. Neseděla pasivně v koutku. Starala se, aby její rodinka přežila a byla v pohodě. Ani v antice to nebylo lepší. Například ve starověkém Řecku byla úloha ženy typicky spjatá s domácností, s péčí o děti a hlavně o muže. Jasně, ty bohatě provdané, měly k dispozici otroky a různé služebnictvo, ale že by se některá z nich prosadila mimo tuto oblast, bylo jako šafránu. Ano, byly básnířky a jiné umělkyně, ale opravdu maličko. Alespoň historie o nich mlčí.