Dělejme si naschvály!

Večer grilujete na zahradě, a aby to bylo veselejší, pozvete i sousedy. Ti přinesou lahvinku červeného a je legrace a zábava. Mezi řečí vám soused oznámí, že potřebuje zalévat zahradu, protože budou měsíc někde na Bali. Hned se nabídnete, že bude zalévat vy. A rádi, vždyť je to ta nejmenší věc, kterou můžete pro dobré sousedské vztahy udělat. Ano, to je jedna varianta. Ta lepší. Sice spolu popíjíte, ale při zmínce dlouhé dovolené a ještě v exotické destinaci vás popadne závist. Kde na to ti sousedé berou? Také mají dvě děti jako vy, tak kde? Vy pojedete v nejlepším případě někam do kempu, protože výdaje kolem domu byly letos příliš vysoké. Určitě je varianta číslo jedna lepší.  Doma mávnete rukou, že třeba příští rok pojedete také. A pak dobře víte, že štěstí je úplně o něčem jiném.

Jenže může dojít i k horším věcem. Znám lidi, kteří ze závisti svým sousedům v noci ukradli sekačku na trávu. A když ji druhý den marně hledali, smáli se v kuchyni na plnou pusu. Kiš, kiš! Naoko kroutili hlavou, cože to je jako za lidi, ale… No, nakonec se to provalilo, protože sousedův Jára si hrál s vaším Pavlíkem na zahradě a objevil ji v garáži. A od té doby už žádná lahev červeného nebyla. Jen samé naschvály. Třešně z vašeho stromu jsou moje, protože přesahují ke mně do zahrady. Kvůli takové prkotině chrlili nadávky, které neuslyšíte ani na stavbě. Dříve jste česali třešně dohromady a dámy se předháněly, která bude mít lepší bublaninu.

Ale tady to ještě jde. Každý má svůj pozemek, svůj dům, a pokud se nesnáší, mohou se jeden druhému vyhýbat. Horší je to v činžovním nebo panelovém domě. Pan Jedlička kouří na balkoně a jeho kouř jde přímo k vám do bytu. Jasně, nejdříve se chcete domluvit. Ale chyba lávky! Pan Jedlička vám přibouchne dveře před nosem, že je doma a bude si kouřit, kde chce. Ano, řešit se to může na nějaké schůzi, ale většinou to žádné výsledky nepřinese. Pan Jedlička kouří dál. A tak pan Franc pomaloval Jedličkovi schránku sprostými nápisy. A ten si to nenechal líbit a šlo to dál… Boj kdo z koho. Já vím, napadne vás, stojí to za to takhle si otravovat život? Nestojí. Paní Novotné vadilo snad úplně všechno. Sousedi nad ní večer dupali a ona nemohla spát. Jejich dcera se česala na terase a schválně jim házela svoje vlasy do zahrádky. Děti jí hulákaly před domem a ona nemohla větrat. A tak bych mohla pokračovat. Začala se mstít a dělat naschvály. Děti polévala vodou, koštětem bouchala do stropu a dceři paní Jeníkové spílala do … No, nebudu se do toho ani pouštět. Inu, lidé. Občas mě napadá, jak to bylo v dobách dřívějších. Ale asi o nic lepší, což známe z literatury. Nenávist se propisovala do několika generací a vlastně už ani nikdo nevěděl, proč spolu nemluví a proč si dělají naschvály.

Potřebuji klimatizaci. Jednak mám astma a v bytě se vážně nedá moc dýchat, když dorazí vedra. Musíte požádat o schválení výbor a ten nesouhlasil. Důvodem byla správcovská firma, která tvrdí, že voda z kondenzátoru je jedovatá a klimatizace hlučná. Můžete se ohánět, že tomu tak není a že sousedům klimoška nevadí. Naopak, chtějí si ji pořídit také. Musíte mít trpělivost a počkat do podzimka. Bude totiž schůze a konečně se problém dostane k projednání. Jenže už teď máte husí kůži. Stačí pár dloubalů a strávíte další léto u větráku. Vždycky se najde nějaký ten šťoural, který nebude souhlasit, třeba už jen proto, aby na vás udělal dlouhý nos. Kiš, kiš…

Ano, jistě. Na hlučné sousedy můžete zavolat policii, v jiném případě se můžete soudit. Ale ne každý chce jít do konfliktu. Jsou i tací, kteří volají policajty už po deváté hodině, že vedle nich je bujaré veselí. Prostě chodí spát se slepicemi a myslí si, že se ostatní musí přizpůsobit jejich rytmu. Prostě lidé jsou různí, že? Přitom stačí jen dobrá vůle. Dohodnout se. Prosím, v neděli nesekejte trávník, chceme si odpočinout po náročném týdnu. A vy zase odložte večírek na příští pátek, jedeme k babičce a můžete zpívat až do rána. Jenže mě občas napadá, že lidé se domluvit nechtějí. Hádají se a pomlouvají jen z principu. Dámám se říká pavlačové drbny, ale nebuďte na omylu, i pánové se dokážou pomlouvat nebo porvat až do krve. Případ od případu. A někdy to může vést až tak daleko, kdy se paní učitelka mstí žákovi a dává mu špatné známky, protože jeho maminka viděla paní učitelku držet se za ruku s někým, kdo určitě nebyl její manžel. A hned to za tepla vytroubila do světa. Že chudák Jáša za to nemůže? No, nemůže, pyká za maminku.

A tak bych dnešní téma radši ukončila slovy: „zkusme se dohodnout a vyjít si vstříc. Zkusme se nepomlouvat a raději si pomáhat“. „Lidé, kteří žijí v závisti a zlobě, neváhají pustit se i do toho nejlepšího.“ – William Shakespeare, anglický básník a dramatik.

A jak jste na tom vy?