Vztek, aneb když začneme vidět rudě

 

Tak vážně nevím, proč se říká, „vidím rudě“, jakmile mě ovládne emoce zvaná vztek. Nebo chcete-li hněv, to zní přece jen trochu mírněji. Proč ne zrovna modře? No, je to asi něco podobného jako dráždit býka červeným hadrem. Prostě nás něco tak naštve, že negativní pocity vyplují na povrch a už si s námi dělají, co chtějí. Což o to, to se stává asi všem, že nás vztek přemůže, spíš záleží na míře intenzity. Protože u některých jedinců se může přerodit v agresi. A to už je na pováženou.

Tak jako máme na těle takzvané trigger points neboli spoušťové body, které jsou ohraničená ztuhnutí svalstva, bolestivě citlivá na mírné stlačení, máme i podobné spouštěče jakéhosi vnitřního napětí, které provází vztek. Někdo ho v sobě dusí, ale to není úplně správně. Hněv musí ven. Jde jen o to, aby neexplodoval jako výbuch. Ten většinou přijde, pokud vztek potlačujeme. Spíš jde o to, udržet ho na uzdě.

Určitě každý z nás už zažil záchvaty vzteku u dítěte. Většinou se spojují s obdobím vzdoru, což je prý období kolem tří let. Osobně si myslím, že je to individuální. Copak o to, pokud se dítě vzteká doma a jiné oko tam nedohlédne, tak to nějak přežijete. Horší je to ve veřejném prostoru. Dítě dostane záchvat vzteku na ulici, v obchodě nebo v tramvaji, hodí sebou o zem a vám pomalu začínají téct nervy. Někdo říká, že nejlepší je nevšímat si ho, jiný tvrdí, že to chce studenou sprchu, další ho zavře v jiném pokoji, ať se tam vyvzteká. No někdy to zafunguje, někdy ne nebo jen občas. V každém případě jste rudí hanbou, protože se na vás okolí dívá s tím, že tu výchovu jaksi nezvládáte. Každopádně chce dítě svým vztekem vyjádřit možná nesouhlas. A jak říkají odborníci, pátým rokem záchvaty vzteku pominou. Ale mezi námi od tří let do pěti? Hrůza, člověk už předem rodiče lituje, dva roky očistce. Domnívám se, že záleží zase na povaze. Znám děti klidné, temperamentní i ty výbušné. Každému z nich byl dán do vínku jiný charakter. Trošku mi připadá přehnané, když se dnes hned mluví o nejrůznějších poruchách chování.

Dobrá, řeknete si. To je dítě. To přejde. Ale co s dospělým vzteklounem? Těch je tedy také dost. Jeden známý se mi přiznal, že ho otec dokázal tak vytočit, že rozsekal stolek a rozbil lampičku. Teprve tehdy vztek polevil. Od jedné manželské dvojice vím, že když se pustí do hádky, lítají třísky a jednou dokonce padla facka. Oba jsou tvrdé palice. A jakmile na sebe dvě stejné povahy narazí, dojde ke katastrofě. Vztek si vybere svou daň v podobě slovního i fyzického násilí. A tak si řekli dost a naučili se s tím pracovat. Jakmile se začnou hádat, druhý odchází ven běhat nebo jinak vyklidit pole. Člověk se tak uklidní, vzduch se pročistí a hádka už nehrozí. Naopak mohou už klidně komunikovat o problému, který je nadzvedl ze židle.

Každý jsme citliví na něco jiného. Každého z nás dokáže také vytočit něco jiného. A jsem zase u těch spouštěčů. Jakmile ucítím první signály hněvu, což může být pocení, třes v rukou, zvyšování hlasu, nastává prostor pro takzvané ventily vzteku. Těmi mohou být techniky dýchání anebo prostě odejít a vychladnout, jak je zmiňováno výše. A ještě něco. Někdo se dá vytočit snadno, naopak s takovým flegmatikem jen tak něco nehne. Mezi námi, nevím, co je lepší. Asi to druhé. Ale… I u toho flegmatika to občas bouchne. Pro hysterika je vztek denní chléb. No, abych nepřeháněla. Ale týdenní zcela určitě. Nedokáže řešit věci v klidu. Tak křičí, lépe řečeno řve a rozbíjí věci. Podobně jako můj známý rozmlátil lampičku a rozbil stolek, jiný například prokopnul dveře. Copak o to, on se vyblbne, pustí ventil, ale co ten druhý? Ten, kdo s ním žije? Pokud jde o povahu mírnou, většinou se začne třást a brečet. Pokud jde o člověka nátury prudké, líbit si to nenechá a za chvilku je domácnost zdemolovaná. Horší je nepředvídatelnost. Nikdy nevíte, kdy vztek udeří plnou silou. O hněvu psal už i Seneca před dvěma tisíci lety. Takže už dávno, pradávno, se člověk o tuto negativní emoci zajímal.

„Když nedokážeš ovládnout hněv, ovládne on tebe.“ – Anton Pavlovič Čechov, ruský dramatik a prozaik.

A jak to vidíte vy?