Jak vyzrát na podvodníky?

 

Tak já vám vážně nevím. Zase mi přišel mail od mé banky, že prý… už ani nevím, co psali, protože jsem to neotevřela a rovnou šoupla do spamu. To tak, nejsem zdejší. Vždyť je to napsáno všude, o co jde. Tak, jak je možné, že někdo může zareagovat a poslat údaje, které odesílatel požaduje? Hlava mi to nebere. Je mi jasné, že tyto osoby vymýšlejí stále nové triky, jak se nám dostat na kobylku. Jsou stále vynalézavější. Ale na druhou stranu i informací o jejich fintách přibývá.  Stejně je mi smutno z toho, kolik vykuků se chce obohatit na něčí úkor. A je jim jedno, že je to stařenka nebo stařík, hlavně, že se dostali bezpracně k penězům. Ach jo…

Ale abych tady nevypadala jako ta nejchytřejší a nejomylnější. Také jsem naletěla. V centru Prahy kluci vybírali peníze na dětské domovy. No, nepřispějte… Pak jsem si přečetla v novinách, že peníze určitě nejsou pro děti z dětských domovů. No budiž. Nejde o žádnou obrovskou částku, spíš vás štve to lhaní. Podruhé šlo o firmu, která také vysílala jako svůj předvoj asi patnáctileté děti, které po domech nabízeli seřízení oken, aby v zimě neprofukovalo. No, zkusila jsem to. Dala jsem jim telefon a firma se ozvala. Když odborník přišel, práci měl za pět minut hotovou, což mě překvapilo. Ještě více mě překvapila faktura.  Moje blbost.

Dobrá, naletěla jsem. Ale řekněme, že nešlo o závratné částky, spíš vás štve to, že jste se nechala nachytat. Co ale nechápu je seznamování se na různých seznamkách nebo jiných sociálních sítích. Co příběhů jsem si už přečetla nebo viděla v televizi. Rozum zůstává stát. Ale podvod funguje dál. Jak je to možné? Asi proto, že každý člověk touží po romantické lásce a rozum zažene do špajzu a poslouchá ty pohádky s otevřenou pusou. Někde jsem četla, že podvodníci minulý rok připravili své oběti o více než dvě miliardy korun. Tedy v České republice. A nutno podotknout, že svým obětem způsobili nejen materiální škody, ale bohužel i obrovské emocionální újmy. Žili svým snem o růžové budoucnosti s někým báječným, s nímž si dopisovali. Ano, dopisovali. Protože ho vlastně nikdy neviděli. Vždycky, když se měli setkat, musel partner někam odletět nebo něco rychle zařídit. Ale peněz potřeboval stále víc. Na dům pro vás, na báječnou dovolenou, na to a na to. A zamilovaná posílala, případně si vypůjčovala víc a víc. No, lichotky jsou přece tak příjemné. Stačí shlédnout Podvodníka z Tinderu , což je dokument Netflixu. Prostě kdo umí, ten umí… Zatímco jeho oběti dodnes splácejí své dluhy, on si na svobodě dál žije svůj sen.

Řeknu vám, že když si občas čtu nebo slyším, na co všechno si mám dát pozor, bolí mě hlava. Podvodné maily, podvodné sms zprávy, podvodné telefonáty, podvodné m-platby, podvodné platební brány, podvodné e-shoppy, podvodné aplikace… Už dost!!! To bych byla za chvíli na konci stránky. A vůbec slovo podvodník. Jak to vzniklo? Prý od slova podvést, tj. pod-vést. Přičemž předpona pod znamená něco nízkého, nekalého. Vést je z indoevropského uedh – vést, přivádět, ženit se. No, moudrá z toho nejsem. Je to prostě podfukář nebo šejdíř, no synonym je dozajista dost. Je vůbec nějaká obrana proti nim? Snad jedině zapojit rozum a rozhodně nikam nespěchat. Vše si v klidu promyslet, neudělat unáhlené rozhodnutí, i když na mě ten podfukář tlačí. Ověřit si vše, pokud možno. Stačí třeba zavolat do banky. A jednoduše chránit svoje citlivá data a údaje.

Jak tedy poznat podvodníka? To přece nejde, nedůvěřovat vůbec nikomu. Ale jde to velice těžko. Podvodníci bývají často charismatičtí a komunikativní lidé. Prostě to s druhými umí. A využívají toho, že vlastně každý člověk touží po lásce, uznání, no a třeba i po penězích. Ale víte, co se říká? Důvěřuj, ale prověřuj! Člověka občas napadá, že by tedy neměl všech těch on-line vymožeností využívat. Ale to by bylo přece škoda. Když se naučím, jak se nenechat nachytat, tak mně internet neuškodí. Snad.

„Podvod poznáme nejlépe podle toho, že vypadá přehnaně pravdivě“, řekl Karl Kraus, český dramatik a novinář.

A jak to vidíte vy?