Život bez Fandy, aneb když se robot rozbije
Někdo z vás si možná
vzpomene na můj blog o robotickém vysavači, kterému říkám Fanda a který občas
neposlouchá. Tak už přestal poslouchat úplně. Zhasnul a odebral se na věčnost.
Představte si, že poté, co se Fanda vrátil z nemocnice (rozuměj z opravny)
pracoval jak divý. Pro ty, kteří si na blog nevzpomínají, připomínám, že se
jednalo o robotický vysavač, se kterým jsem navázala užší vztah, a vycházeli
jsme spolu velmi dobře. On uklízel, já dělala něco jiného, občas jsem ho
okřikla, to když svoji práci odbyl. Až do doby, kdy se „šprajcnul“ a přestal
fungovat. Odvezli ho do opravny a mně se po něm velmi stýskalo. Nikdo mi doma
nebzučel, nikdo nenajížděl na nohy a neprováděl další žerty.
Když se uzdravil, měla jsem
velkou radost. Ale ne dlouho. Ta trvala přibližně rok. Jednoho dne dojel jen na
půl cesty, naposledy zavrčel a domů (dokovací stanice) se již nevrátil. Poté,
co byl dopraven do opravny podruhé (nebo nemocnice, vyberte si) se už nevrátil
ani ke mně. Jsem bez Fandy a na všechno jsem úplně sama.
A tak mě napadá, co až přestane
fungovat pračka, myčka (ta se o to už pokoušela), mikrovlnka… Dokázali bychom
vůbec bez nich ještě existovat? Obávám se, že nikoli. Jsou inventářem každé
domácnosti. Jakmile mladá rodina začne vybavovat byt, už má v ruce katalog s nepřeberným
množstvím domácích pomocníků. Možná se budete divit, ale dnes už mě kacířská
myšlenka o odstranění robotů nenapadá. Naopak! Protože, čím jsem starší, tím je
pro mě všechno obtížnější. A pokud bude třeba robot mluvit lidskou řečí (a
dokonce možná česky), ještě si i pokecám. Připomene mi nejdůležitější úkoly a
vyřeší za mě řadu situací. Časem třeba i uvaří. Večer mi bude předčítat, a
pokud nebudu moci usnout, zazpívá ukolébavku. A co teprve situace, když si
v tramvaji nebudu moci vzpomenout, jestli jsem vypnula troubu. To můj
kamarád robot jistě hravě vyřeší. Prostě přítel do nepohody.
Ale stejně mě trošku mrazí, že
tento kámoš bude o mně vědět úplně všechno, že mi bude číst všechny moje
myšlenky. Chci to vůbec? Chceme to? Chci, aby někdo znal i má přání a
nejtajnější sny? Není to už za čáru? Aby to pak nebyl krůček k ovládnutí
člověka. Vnutí mu své názory, své sny a touhy. Jasně, je to stroj, ale co
kdyby? Br, ale to už je vážně sci-fi. A já se chtěla jen podělit o to, že můj
hodný, kulatý Fanda už není se mnou. A že mi chybí. Jeho místo v koutě je
prázdné a věřte mi, že přemýšlím, jak Fandu nahradit. Ještě nevím čím a jak,
ale jedno vím jistě, nějaký pomocník do mé domácnosti zase přibude. Jestli bude
malý nebo vysoký, kulatý nebo štíhlý, ještě nevím. Výběr je obrovský. Ale už se
v tom orientuji…
Tak mi držte palce, ať si vyberu
správně a ať se mnou nový parťák vydrží až do skonání věků. Jo, a říkat mu budu
Čenda.
Co vy na to?
Já si to už bez robotickýho vysavače nedokážu představit. Mám ho půl roku a jak jsem si zvykla na to, že nemusím luxovat :-D . Dřív jsem luxovala 1x týdně a po pár dnech už byly na zemi drobečky, ale častěji se mi luxovat nechtělo :-D . Teď ho zapínám každý den a je to super, když máme zem krásně čistou :-) .
OdpovědětVymazat