Učíte se cizí jazyky?

Ano, znát cizí jazyky se určitě vyplatí. Ne nadarmo se říká, kolik umíš jazyků, tolikrát si člověkem. I když v dnešní době stačí angličtina (učí se jí už děti v mateřské školce), dále jazyk mateřský (ten by měl člověk ovládat bezchybně) a jeden jazyk pro radost (to říkám já J ). Nojo, ono se to řekne!  Ale jak na to?

Když si pročítám různé a zaručené metody učení cizích jazyků, nevycházím z údivu. Tak například metoda fenomenálních multilingvistů (Fast phrases) vás prý naučí mluvit a rozumět za měsíc. To je ale bomba, co? Jak jsem si přečetla, jde prý o metodu založenou na principu plné synchronizace mozku. A představte si, že zakladatel této metody profesor Andrzej Gawronski rozuměl šedesáti cizím jazykům. Někde je dokonce uváděno sto nebo stočtyřicet. Vy tomu věříte? Já tedy ne.

Jiní zase tvrdí, že nejefektivnější je učení ve spánku. Prý se v našem mozku zvlášť dobře uloží to, co se událo těsně před usnutím. Takže pokud si čtete knihu v originále, než jdete do postele nebo procvičujete préteritum, tak činíte dobře. Během spánku se všechno odehrává znovu. Jde prý o fázi přehrávání. No nevím, nevím.

Já osobně dělím lidi na dvě skupiny. První skupina jsou ti nadaní více a druhá ti nadaní méně. Ale každá z těch dvou má šanci se cizí jazyk naučit tak, aby byla schopná rozumět a komunikovat. Jen té první skupině to jde snáze, ta druhá se holt musí více učit neboli „šprtat“, chcete-li. Říká se, že lidé nadaní hudebně se učí cizí jazyk lépe. Něco na tom bude. Jsou lidé, kteří se učí „uchem“, tedy odposlouchávají třeba rodilého mluvčího nebo ještě lépe jdou do té které země pracovat, i když by se jednalo třeba jen o mytí nádobí. Pak jsou lidé, kteří jsou nadaní na matematiku, a budete se divit, učení cizích jazyků jim jde také velmi dobře. Hledají v nich totiž logiku. A ta tam je. Sama jsem toho byla svědkem a ten dotyčný byl schopný se domluvit za půl roku učení. Ale jinak žádné zázračné metody neexistují. Chce to jen vůli, trpělivost a pravidelnost. Nejhorší je, když si říkám, že se na ta slovíčka podívám až zítra. A zítra zase pozítří… Takže první pravidlo zní: Neodkládat! Lépe každý den deset až patnáct minut než jednou týdně hodinu nebo dvě. Další rada: zkuste přemýšlet v cizím jazyce. To znamená všechno, co dělám, si přeříkávat v němčině, angličtině, španělštině, tedy v tom jazyce, který chci ovládat. V praxi asi takhle: teď jsem vstala a vyčistím si zuby. K snídani si dám housku s máslem a půjdu do práce…

Pak je samozřejmě důležitá motivace. Lépe a rychleji se učí ten, kdo má v úmyslu odjet studovat nebo pracovat do zahraničí, než ten, který by ten jazyk jen rád uměl. Velmi pomáhá komunikace s rodilými mluvčími. Ne každý má tu možnost. Ale pokud jezdím do země, jejíž jazyk se učím, je dobré určitě nevynechat příležitost ke komunikaci. Vykašlat se na gramatické chyby, o ty přece nejde. Chci se domluvit a tak musím překonat obavy a strach. Ono jde vždycky o poprvé.

Některé jazyky jsou příbuzné. Umím-li tudíž už francouzsky, zvládnu velmi rychle i italštinu a španělštinu. Tedy, pokud budu chtít. Dále velmi pomáhá čtení v originále. Místo knih doporučuji denní zprávy. A pak sledovat filmy v originále. Nejprve s titulky, později i bez nich. Ale vážně není nic zadarmo. Na nějaké zázračné metody zapomeňte a najděte si tu svou. Určitě to bude „bolet“. Ale čeká vás sladká odměna. Až navštívíte tu kterou zemi a budete si moci popovídat v jejich mateřském jazyce, bude mít obrovskou radost. A také budete na sebe pyšní, což vás posune k tomu, abyste se zdokonalovali dál. Nebo k učení dalšího cizího jazyka. „Cizí jazyk nám nenabízí pouze jiná slova, ale jiný svět.“ (Jan Vrba).

Krásný den, buona giornata, have a nice day, bonne journée, schönen Tag…

A jak to vidíte vy?