Majetek

Čím dál tím více slýchám o lidech, kteří se chlubí svým majetkem, tudíž jsou za vodou a život je pro ně procházkou růžovým sadem. Ale je tomu opravdu tak? Jo, ono mít peníze je určitě fajn. Tedy dostatek peněz. Je to prostředek ke splnění svých snů, přání a tak. Jenže majetek je něco víc, než mít dostatek peněz. Slovo majetek pochází od slova mít (přechodník moje). Takže být majetný znamená vlastnit pole, louky, lesy, domy, hrady, zámky, auta, koně… čím víc mi toho patří, tím více jsem majetný. Jenže mne napadá, proč člověk chce právě tolik mít jen pro sebe, pro svou rodinu… A čím víc toho má, tak tím více ještě chce… Proč tuhle vlastnost má právě jen člověk? Proč ne zrovna veverka nebo jiný živočišný druh? Já vím, teď se asi smějete. Já se také směji (hlavně té veverce).

Víte, já si stejně myslím, že žádný majetek ještě nikoho úplně šťastným neudělal. Prosím nezaměňujte s dostatkem prostředků, čímž myslím, mít tolik, abych nemusel pořád počítat, ale mohl si plnit i ta svá přání.

 Jednou jsem slyšela jednoho člověka, který říkal: Já vůbec nevím, jestli ta moje je se mnou proto, že mne má ráda nebo kvůli tomu porsche… No, je to smutné, ale bylo to kvůli tomu porsche (už nemá ani ji, ani to auto). Také je mi smutno z těch „šťastných párů“ s věkovým rozdílem třiceti let. No, proti gustu žádný deputát. Ale nezlobte se na mě, ale na lásku v těchto případech fakt nevěřím. A další věc v souvislosti s majetkem… ten pud je u některých jedinců tak silný, že neváhají lhát, podvádět, krást, jen aby „vlastnili“. Já si myslím, že ze začátku to člověka může opravdu uspokojit, ale po delší době to omrzí… no, a co pak dál? Co ještě chci mít? Například raketou na Mars… Neví m…

Často se stýkám s mladými. Připadá mi, že mají ty hodnoty postavené už jinak… jiné plány, jiné vize… Tak snad nastane doba, kdy se majetek přestane tak přeceňovat a objeví se hodnoty docela jiné. Já tomu dávám šanci. Možná, že jednou nastane čas (já už se toho nedožiju), že tomu lidé nebudou rozumět. Tedy tomu, proč lidé chtěli tolik být majetní. Jako i my nerozumíme tomu, co se dělo v minulosti. Možná ano, možná ne. Zatím ale kolem sebe slyším stále dokola: jeho (nebo její) rodina je majetná, toho by si měl (nebo měla) udržet, vzít… prostě se zabezpečit. Rozumějte… nejde mi probůh o nějakou beztřídní společnost, ba dokonce ani prvobytně-pospolnou. Nemám ani nic proti majetku. Ale tak nějak v rozumné míře. Aby se člověku dobře a klidně žilo.

A když už je rozmnožování majetku pro někoho zásadní věc pro bytí na tomto světě, tak ať to dělá… Ale, prosím, tak nějak poctivě. Bez lží, bez podvodů, bez krádeží… Žijeme zaplaťpánbůh ve svobodné zemi, tak si toho važme a nesnažme se profitovat na všem jen pro sebe. Věřte, že se to vyplatí.

A co si myslíte vy?