Ach ty vzpomínky!
„Vzpomínáš si ségra na Vánoce, když jsme byly malé? Jak táta prudil mámu a pořád hudroval?“ „Ne, to si teda nevzpomínám, vždyť Vánoce vždy proběhly v pohodě!“ No, a jsme u toho. Vzpomínky… Vždy jsem si myslela, že určitou událost si mohou lidé pamatovat úplně stejně. Jenže to je omyl. Jak jsem se dočetla, informace o jedné události nejsou uložené na jednom místě v mozku. Vše, co jsme prožili je rozprostřeno v různých oblastech mozku. Jakmile si na určitou situaci vzpomene, mozek začne skládat puzzle. Jenže to není jen tak jednoduché. Při každé nové skládačce vstupuje do hry i náš aktuální vnitřní svět. Záleží tedy na nás, jak se právě cítíme, jak přemýšlíme a jaké nové informace jsme časem získali. Výsledkem pak může být úplně jiná vzpomínka. A proč si moje sestra vybavuje Vánoce jinak než já? Inu, zase za to může mozek. Tak za prvé byl v dané situaci každý u nás v jiném emočním stavu, vnímal úplně jiné detaily než ten druhý a událostem dával jiný význa...