Tak to vidím já !

  Moji milí, tak jsem také navštívila Barcelonu, která zápolí s přemírou turistů. Sice jsem tam už jednou byla, ale jen na skok a jsou prostě města, která stojí za to vidět několikrát.   A protože jsem byla ve městě s vnučkou, tak jsem neměla ani problémy s orientací. Já totiž nemám žádnou. A připomínám, že moje generace funguje většinou s mapou v ruce, tužkou a blokem. Dnešním dětem stačí mobil a už vás navigují – doleva, doprava, zahnout, autobus číslo 5, metro linie 11, lanovka, loď… No, nestačíte zírat, ale je to příjemné strčit mapu do batohu a nechat se vést. Tak to jen na úvod. To, že je Barcelona město protkané uměním jako žádné jiné, se odráží na budovách, v ulicích a v mnoha slavných galeriích. Asi nemá cenu upozornit na Autoniho Gaudího, zná ho každý školáček. Tohle město je totiž z hlediska architektury jednou z největších gotických pokladnic Evropy a gotiku já miluji. A právě Gaudí a modernisté 19. a počátku 20. stole...

  Stáří přináší změny nejen ve fyzickém, ale i psychickém stavu člověka. Co můžeme zaznamenat na první dobrou je stárnutí těla. Kůže je povislá, povadlá, vrásky se prohlubují a to nejen kolem očí, ale prakticky na celém obličeji. Někdo to nese s úsměvem a grácií, jiný zkouší napravit přírodu různými krémy a přípravky a v neposlední řadě přibývá těch, kteří vyhledají estetického chirurga. Jen při pohledu na stránky těchto klinik mně naskakuje husí kůže. Plastika nosu, zvětšení prsou, modelace břicha, liposukce, lifting obličeje, botox sem, botox tam… No, docela dobrý byznys. Nezlobte se na mě, ale jako by šlo opravdu jen a jen o ten vzhled. A co ta vnitřní krása? Občas se mi zdá, že zůstává na ocet. No, nevím… Teď to vypadá, že jsem zapšklá babka, která všem těm krásným a opraveným babičkám závidí. Ale fakt tomu tak není. Každý má právo vybrat si svou cestu. Neznamená to, že si vlasy svážu do nevzhledného drdůlku a nechám přirozeně šedivé. Stačí návštěva u šikovné kadeřn...