Tak to vidím já !

  „S Emilem bylo veselo, životem jsme se prochechtali“, řekla kdysi Dana Zátopková. A to mě fakt zaujalo. Je to určitě lepší než se životem probrečet. Nebo prosmutnit. Nebo… Já vím, ono se to řekne. Ale zase tak těžké to není. Stačí nebrat život tak vážně, a hlavně ne sebe. Důležitou roli hraje humor. Jenže s tím se musí člověk narodit. Jsou lidé, kteří udělají z každé složité situace srandu a zase ti druzí, kteří ve všem vidí drama. Hezky se to říká, hezky se to píše, ale žít podle tohoto návodu někomu prostě nejde. Sklon brát se občas příliš vážně je součástí lidské povahy. Vždyť je život přece tak těžký, slyšíte občas od těchto lidí. No, je. Ale proč ho občas nezlehčit? Ten, kdo vidí ve všem jen negativitu, se pozná hned. Věčně nabručený, zamračený a mrzutý. Tyto osoby vypadají tak, jakoby na jejich bedrech visela celá tíha světa. Samozřejmě tomu tak není, ale zkuste jim to říct. Protáhnou obličej ještě víc a odpoví: „Vy nevíte nic a všechno zlehčujete. Ona to není ž...

Každý si myslí, že to ví. Ale představuje si ji nějak jinak. Někomu stačí méně, někdo má na ni nároky vyšší. Když se pokusíme definici lásky vyhledat (představte si, že existuje), píše se tam asi toto: „Láska je soubor emocí a chování charakterizovaných intimitou, vášní a oddaností. Zahrnuje péči, blízkost, ochranu, přitažlivost, náklonnost a důvěru. Může mít různou intenzitu a může se měnit v průběhu času.“ Tak dobrá. Že jde o soubor emocí, které tryská z nás samých, je celkem jasné. Také vášeň a oddanost zejména na počátku je zřejmá. Kudy chodím, tudy myslím na milovanou osobu, že zapomínám i jíst a pít. A tou další fází, kterou bych si s vaším dovolením pozvedla na piedestal je péče, ochrana a důvěra. Zdá se mi totiž, že právě tyto vlastnosti opravdovou lásku charakterizují. Možná si řeknete, že definovat lásku je hloupost. Možná. Ta tu buď je, nebo není. Jenže jak ji poznat? Jde o skutečnou náklonnost a má cenu věnovat veškerou svou energii do tohoto vztahu nebo j...