Tak to vidím já !

A je to tady! Ne, nejsem ten zelený panáček s nepříjemným hlasem z televizní reklamy od Alzy. Nelákám vás na žádné slevy, ale upozorňuji jen na to, že další rok je za námi. Upozorňovat nemusím, to víte i beze mě. Ale asi každý z vás se stejně ohlédne za tím, jaký ten rok byl, co přinesl a co odnesl. Já si minulý rok udělala seznam věcí, kterých bych ráda dosáhla. Jak si ho tak prohlížím, moc do smíchu mi není. Ani jeden bod si nemohu odškrtnout jako splněný. No vlastně jeden tak napůl. Co s tím? Přesunout přání a cíle do dalšího roku? Nebo se na to vykašlat? Být smutná? Nic z toho, vážení. Smutek si ve svém věku už nemůžu dovolit. Nebo spíše nechci. A osmělím si to doporučit i vám. Nesmutněte, pokud opravdu nemáte proč. V duchu si projděte celý rok, usmějte se nad úspěchy i neúspěchy a s povzdechem „jo to je život“ připravte nový kalendář nebo diář s rokem 2020. Ti, kteří žijí jen v digitálním světě, mi jistě prominou, že jsem si zatím na k...

Tak nějak začíná každý dopis Ježíškovi od našich ratolestí. Vánoce jsou tu totiž hlavně pro ně. Samozřejmě vím, že vánoce se slaví v křesťanském světě, protože se narodil Ježíš Kristus. Předchází mu adventní čas, který by měl probíhat v klidu a v pokoji, což pro leckoho z nás je pouhým snem. Místo posezení s punčem nebo svařeným vínem se skořicí a koukáním se do světla rozsvícené svíčky, běháme po obchodech nebo surfujeme na internetu, co komu vybrat pod stromeček. Ale nechme toho! Já bych se ráda vrátila k tomu Ježíškovi, takovému, jak ho vidí děti. Moje starší vnučka se mi svěřila, že když byla úplně malá, tak si ho představovala jako ježka. Ano, ježečka s bodlinkami a na nich připíchnuté dárečky. Druhá ho zase viděla jako nahaté lítací miminko s křidýlkami. Kde má všechny ty dárky, to nevěděla. Asi neviditelné. Vždyť je přece kouzelný, že? U nás Ježíšek zase popíjel pivo, které jsem mu každý rok nabídla, zatímco dcera s dědou byli v...