Tak to vidím já !

  Život utíká jak voda a než se stačíte vzpamatovat je z vás babička. Nebo taky bábinka, bába, babča, babka a další a další novotvary, které s rostoucím věkem vnoučat přibývají. Když je vnouče novorozeně, není o nějakém popovídání ani vidu ani slechu. Buď je to hodné a klidné miminko, které si tiše brouká a zapláče jen tehdy, pokud má hlad. Jiné se rozhodne vyzkoušet vaši trpělivost hned od narození. Takovou zkušenost mám i já. Moje starší vnučka vyřvávala již od prvého dne, jakoby tím chtěla upozornit na svoji snahu být slavnou zpěvačkou. Což o to. Dítě můžete pochovat, pohoupat, případně s ním vyjet na procházku. V noci už je to mnohem horší. Naše temperamentní holčička „zpívala“ i v noci a to pěkně nahlas. Že byste si na chvíli schrupli, o tom nemohla být ani řeč. My to řešili službami. Ty od 23.00 do 1.00, já pak do 3.00, další od 3.00 do 5.00, atakdále… Pro uspání byl nejlepší větrák v kuchyni nebo vysavač, skákání na míči, případně zpěv nějaké pí...

  Asi máte ve své kuchyni papiňák. Ten, kdo ho používá, ví, jak pracuje. Dlouho syčí a pak najednou bum! Aniž jste to čekali, aniž jste si to přáli. Tak nějak funguje i hysterická osoba. Je plná neklidu, vnitřního napětí a nespokojenosti, které ani neumí definovat. A tak občas vybouchne při úplně banální situaci, třeba když vám spadne hrnek na zem. Musí to napětí nějak uvolnit. Řečeno slovy psychologa, hysterik neumí žít v klidu, a tak pořád vytváří dusno a napětí. V podstatě je hysterický člověk velký herec nebo herečka, protože neustále hraje divadlo. Drama. Uleví se mu tím. Rád provokuje a uměle vytváří situace, ve kterých může svůj divadelní talent předvést. Je zajímavé, že mezi hysteriky najdeme víc žen než mužů. Opravdová hysterka je afektovaná, závistivá a hlavně pomstychtivá. Nedokáže jen tak nad něčím mávnout rukou. Ale pozor! Ne vždy, když reagujete přehnaně na nějakou situaci, se jedná o hysterickou reakci. Těch průvodních příznaků musí být víc. Projevit se p...

  Koncem tohoto roku jsem stále dokola slyšela jedno a to samé. Ráda bych se s tebou sešla, ale nestíhám! Musím dodělat všechny ty resty, abych mohla do nového roku vykročit s čistým štítem. Slovo „resty“ se mi vůbec nelíbí, zavání cizím slovem, asi z němčiny. To už raději úkoly nebo povinnosti. Proč se ale ty resty tak hromadí? Neřekla bych, že každému. Někdo má prostě čistý stůl pořád. Tak čím to tedy může být? Já bych řekla, že plánováním. Dle mého je určitě dobré vzít ráno do ruky tužku nebo něco na psaní, kus papíru nebo sešit, jak je libo. Prostě staré dobré metody, které už spousta lidí nepoužívá, protože vše mají v počítači nebo v mobilu. Neva, i tyto moderní prostředky mohou posloužit stejně. No, a pak už stačí je psát. Co všechno musím zvládnout v tomto týdnu? Co dnes? Dobré je střídat jednoduché úkoly s těmi složitějšími, abych viděla i to světélko na konci tunelu. A pak už jenom odškrtávám. Občas se mohu i odměnit čokoládou nebo kávo...

  Někde jsem četla, že jaké jméno dostaneš, takový máš život. Ponechám stranou příjmení, o tom až někdy jindy. Podívejme se však na jména křestní. Pokud dostaneme jméno tradiční, je nás v kolektivu většinou několik, a tak některá z nás je Veronika, druhá Verča, třetí Verunka a čtvrtá třeba Veruna. To, aby se to nepletlo. Také bychom se mohli nazývat jmény s číslovkami, jak už se to osvědčilo v historii. Jenže jmenovat se Veronika osmá, to by v dnešní době fakt asi neobstálo. Pokud dostanete jméno netradiční, má to dvě strany. Stejně jako mince. Jednu přívětivou a tu druhou, odvrácenou. Na jednu stranu je prima, že mé jméno nemá každá druhá nebo druhý, ale na druhou stranu musím občas vysvětlovat, jak jsem ke svému jménu přišla. Za mých mladých let, kdy běžela v televizi nesmrtelná Angelika, začala se rodit děvčátka, jež dostala do vínku toto jméno. Byla častější než Anička nebo Mařenka. Dnes se podívejte, jaká jména dostávají dětí známých osobností. ...