Tak to vidím já !

  Znala jsem jednu paní. Milá, přívětivá osoba. Říkala jsem si, jak je príma, že takové úžasné a nekonfliktní lidi existují. Až jednou… Z příjemné a usměvavé paní se ten den vyklubala pěkná fúrie. Ječela na souseda, hlas jí přeskakoval a já chvílemi myslela, že ji štípla neznámá moucha CC a změnila povahu té miloučké osůbky. Věc se má asi takhle. Každý z nás má dvě tváře. Někdo ještě více. Ono totiž záleží na situaci, do které se jedinec dostane. Pokud vše běží podle plánu, nevyskytnou se žádné problémy, i já nemám zapotřebí ukazovat svou druhou tvář a vystrkovat drápky. Ale stačí sebemenší stres a mohu být někdo jiný. Okolí pak jen bezradně krčí rameny a kouká. No, prostě někdo umí nosit masku, která se sama odkryje v krizových situacích. Za ní se může schovávat falešník, osoba hysterická nebo pomlouvačná. Za člověka mluví činy. Ne slova. A to je možná jeden z ukazatelů, na který se zaměřit. Znám jednu, která o sobě neustále mluví. Já bych udělala, já bych od...

  Začala bych příběhem své kolegyně. Manžel jí volal do práce pětkrát denně. Když jsem se vyptávala, co spolu pořád řeší, pokrčila rameny a řekla: „Vlastně nic.“ Až u kávičky se mi svěřila, že se jí vyptává, co právě dělá, s kým jde na kafe, jak se k ní chová nadřízený a že si všiml, že dneska vyrazila do práce v té krátké sukni… A že by rád věděl, proč… Koukala jsem s pusou dokořán, a protože to potřebovala zřejmě ze sebe dostat, pokračovala. „Představ si, že mi prohlíží mail i telefon. Víš, třeba telefon položím na stůl v obýváku a odejdu do kuchyně. Pak se vrátím a mám otevřenou zprávu, kterou jsem vůbec nečetla. Když se zeptám, jak si dovoluje prohlížet mé esemesky, tvrdí, že se nedíval, že hledal jen kalkulačku a potřeboval nutný výpočet… Tak toto už zavání žárlivostí, ne? A co to vlastně je? Jukla jsem se do Wikipedie a dozvěděla se, že… No, zkrátka a dobře, je to strach ze ztráty lásky. Ale abych trošku odbočila, žárlivost se neprojevuje jen ve vzt...

  Nic naplat, empatie je součástí našeho života. Vcítit se a pochopit druhého člověka je jedním ze základních rysů lidskosti. I když mezi námi, všeho moc škodí. Vžít se do pocitů těch ostatních, porozumět jim, je jistě chvályhodné. Ale všeho s mírou. Takový extra empatický jedinec, který soucítí přes míru, si velmi komplikuje život. Ono sympatizovat s Jarkou, Vendou, Láďou i celým světem nejde. Nebo i jde. Ale opravdu pomoci mohu blízké osobě, zachránit celý svět je už pěkná dřina. Palivem empatie je laskavost. Čím více laskavosti projevíme druhým, tím lépe se do nich dokážeme vcítit a jako bumerang se nám to vrátí zpět. Když se příliš trápíte nad tím, jak se cítí ostatní, přemýšlíte o potřebách a pocitech druhých, tak riskujete, že uškodíte sami sobě, ba dokonce i lidem, na kterých vám záleží. Krátce řečeno, někteří lidé jsou empatičtí nadmíru. Citlivě vnímají pocity a potřeby ostatních a ztrácejí tak schopnost vnímat pocity a potřeby své. Jaksi na sebe zapomínají. Ale...