Tak to vidím já !

  To, jestli jste introvert nebo extrovert má vliv na váš život, povolání nebo i počet přátel. Často slýchám, že na vedoucích místech by měl být spíše extrovert, tedy člověk otevřený k lidem. No, úplně jednoznačné to není. Introverta styk s lidmi sice vyčerpává, ale na druhou stranu vidí více do hloubky, je přemýšlivější, řekla bych. Faktem ovšem je, že se do žádné vedoucí funkce nehrne, chybí mu totiž sebevědomí. A pak dávají přednost klidu a samotě. Všelijaké teambuildingy, večírky a nejrůznější párty je uvádějí do děsu! I když mezi námi tyto firemní akce nesvědčí ani některým extrovertům (počítám se mezi ně). Ale nechme stranou, jak si počíná introvert a extrovert v práci a zaměřme se na chování obou druhů lidí v praxi. Co třeba doma? Extrovert mluví. Mluví pořád. Když nemluví, má pocit, že něco není dobře. Že ostatní příliš nekomunikují, ho přivádí k šílenství. A tak mluví ještě víc. Jakoby za celou společnost. Někdy to bývá nesnesitelné. Znám jednoho...

  Někdo rozhazuje peníze, které mu pak do příští výplaty chybí, jiný zase šetří jako o závod, aniž by vlastně věděl proč. Boty stokrát rozšlapané poslouží ještě dalších pár let, dokud je díra neosvobodí a neskončí v koši. I šetření má totiž své hranice. Lakomce nemá nikdo rád. Vypráví se o nich vtipy a takový Harpagon z Moliérovy komedie Lakomec slaví své úspěchy dodnes. Kde je tedy ta pověstná hranice mezi šetrností a lakomstvím? Kdy jde o rozumné střádání a kdy se jedná již o případ pro psychiatra? Měla jsem tetu. Z gruntu hodná ženská. Ale jedna vlastnost tu dobrotivou povahu převyšovala. A tou byla šetrnost… I když… Celý život si ji pamatuji v jedné zástěře. Na jednu stranu chápu, že móda nemusí pro každého něco znamenat. Ale to šetření na jídle už normální nebylo. Pověstné bylo její kafe. Říkali jsme mu kafe Kopřivka. Teta se totiž jmenovala Kopřivová (nebo tak nějak). Byla to voda a v tom něco, co s pravou kávou nemělo nic společného a rozhodně...

  Psát o knize, která mě inspirovala, je zatraceně těžké. Jsem totiž vášnivý čtenář a těch knih, které mě chytly za srdce, je řádka. Nejsem si úplně jistá, zdali přímo inspirovaly, ale určitě mě donutily o nich přemýšlet. Tedy o tématu, kterému se věnovaly. A tak jsem po dlouhé úvaze vybrala knihu stokrát omílanou a vlastně ani ne novou a tou je tetralogie Eleny Ferrante Geniální přítelkyně a další tři díly. Jasně, Eleně nyní vyšla další kniha Prolhaný svět dospělých, který jsem četla také, ale dle mého Geniální přítelkyni to nedostihlo. Co je obsahem? Většina lidiček to četla, takže slov netřeba. Ale přece jen pár řádek k ději pro zopakování. Elena a Lily, dvě děvčata z Neapole. Dvě kamarádky, které život rozdělí a každá z nich kráčí jiným směrem. Ale zároveň každou z nich život té druhé ovlivňuje. Každá z nich je geniální, ale pouze v očích té druhé. Úvaha nad touto knihou mě přivedla k tomu, že „Soutěžím s překlady Presto“ ( https://www....