Tak to vidím já !

Různé zvyky, formy lidské zkušenosti i myšlení, způsob žití i uvažování, jsou předávány z generace na generaci. Říká se tomu tradice. Má ale i dnes význam? Žijeme v době, kdy jednotlivé hranice mezi národy mizí, a tak jsou i na ústupu právě tradice. Typy tradic jsou nejrůznější. Od řemesel, hudbu a tanec, gastronomii a architekturu, až k umění, slavnostem atd. Každý národ má trošku jiné tradice, které souvisí s jeho kulturou a vývojem. Ale spousta je jich společných. Podle mě svůj význam stále mají. Jasně, v minulosti byl člověk mnohem více svázán s přírodou a byl na ni odkázán. A proto, aby pole rodilo co nejvíce, lidé používali nejrůznějších magických praktik a obětí, provozovali různé obřady a rituály, a ty se později zformovaly na tradiční obyčeje. A tak v čase velikonoc, které jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, promítají se do tohoto svátku i pohanské rituály, které oslavují příchod jara. V českých zemích sem patří šlehání pomlázk...

Dobrý spánek je pro lidský organismus zcela zásadní. Bez kvalitního nočního odpočinku nejsme schopni normálně fungovat. Spánek se poslední léta stal tématem v nejrůznějších fórech, diskusích, ať už odborných nebo těch laických. Proč asi? Protože čím dále více lidí trpí různými poruchami spánku, ať už jde o nespavost (insomnie) nebo třeba nadměrnou spavost (hypersomnie). Došlo to tak daleko, že existují nejrůznější spánkové laboratoře, můžeme navštívit odborníky a specialisty, zabývající se právě zdravým spánkem. Říkám si, že tento neduh neboli nemoc (chcete-li), je „výdobytkem“ dnešní doby. Příliš pracujeme, máme nedostatek pohybu a špatnou životosprávu. Anebo tomu tak není? A tento „fenomén“ je pouze přeceňován? Bylo tomu tak i v dřívějších dobách? Jen se o tom nemluvilo? To nevím. Nemám se koho zeptat. Ale stres byl vždycky. Sice se lidé více hýbali (zatracená auta), ale s tou životosprávou to určitě lepší nebylo. Lékaři často mluví v souvislosti s nespavo...

Byli jste někdy v poslední době v hračkářství? Ne? Tak se tam běžte ze zvědavosti podívat. Ani si neumíte představit, co všechno výrobci dokážou vyprodukovat. Ale hlavně vymyslet. V podstatě na tom nic není. Třeba takové vajíčko Hatchimals. Cože to je? Inu, je to plastové vajíčko a uvnitř překvapení. Plyšové zvířátko. Nebo existují i velká vejce. Tam najdete magické interaktivní zvířátko. Co všechno umí? Nevím, ale vaše děti nebo děti vašich známých či příbuzných to asi vědět budou. Také jsem viděla dvě malá vajíčka v jednom balení. Nebo… Najdete vše, co si budete přát. Co je libo. Jenže koupí jednoho to nekončí. Děti je začnou sbírat, chtějí celou kolekci. A to se samozřejmě pěkně prodraží. Jakmile začne zájem o tyto plyšáčky upadat, hned vymyslí designéři něco jiného. Věřte, je to hrůza! A co dětská fantazie? Namítnete. Ta zaplaťpánbůh ještě je, ale… Jasně, že nechci, aby si děti hrály s polínky (i když proč ne J ), ale výroba hraček se stala v po...

Já ano. Abych odpověděla na otázku v nadpise. Ano, jezdím. Vlakem i autobusem dost často. Auto nemám a ani ho neplánuji koupit. I když řidičák mám. Bojím se totiž. A protože se často přemisťuji, využívám dopravní spojení. Autobusy i vlaky. Dovoluji si podotknout, že to vůbec není špatné. Nejste ve stresu, naopak si můžete vzít knížku a pustit se do čtení. Horší to je, pokud jezdí vlaky se zpožděním. Což jezdí. A často. Copak o to nějakých pět minut sem a pět minut tam by nevadilo. Jenže! Pokud ale musíte přestoupit na vlak jiný a na přestup máte jen 6 minut, tak vám sebemenší zpoždění začne vadit. Musíte počkat na další vlak, čímž se vaše cestování pěkně protáhne. A to jen doufejte, že se posadíte do příjemné a vytopené čekárny. Když budete mít štěstí, tak ano. V horším případě v zimě promrznete a v létě propotíte tričko. No, musím uznat, že úroveň cestování se již zlepšila. Tedy, pokud máte štěstí a nastoupíte do vlaku, kde je čisto a průvodčí přívětivý. Záleží ...

Dnes není žádný problém odstěhovat se do jiné země. Třeba na čas nebo i na stálo. Je to určitě pozitivní věc, protože tak může člověk srovnávat, jak to chodí jinde a jak u nás. Samozřejmě čím blíže ta země, do které odejdeme, je, tím podobnější život v ní najdeme. Zvyky, návyky, mentalita, pravidla, obyčeje, to vše hraje velkou roli. Jasně, pokud se přestěhuji někam do Afriky, případně do Asie, tak se s těmi věcmi, které mě udivují, setkávám stokrát častěji, než pokud si vyberu místo pobytu v USA nebo v Evropě. I když! Já osobně mám zkušenosti ze Švýcarska, tedy ze země, která od té naší leží opravdu kousek. Pokud projíždíte jako turista, tak si všimnete jen nepatrných rozdílů a budete se soustřeďovat spíše na přírodní krásy státu. A že jich je! Ale už i to, když se tam člověk usadí, že se v zemi mluví třemi jazyky, vlastně čtyřmi, je pro vás nezvyklé. Takže, když jedete ze severního Švýcarska tunelem St. Gotthard do Švýcarska jižního, změní se toho hodně. T...